Charles Chaplin nebyl pouze známým komikem němých filmů, tak jak ho u nás většina lidí zná a jak si jej pamatuje. Byl také scenáristou, sám sobě režisérem, dramaturgem, filmovým producentem a kromě toho ovládal celý tehdejší filmový byznys. Z jeho vlastních vzpomínek však víme zcela určitě, že šachy hrát neuměl.
Minimálně v roce 1920, kdy natáčel pro společnost First National, neměl Chaplin o šachu ani páru.
Charles Chaplin filmy nenatáčel, on je celé tvořil. Vymyslel prvotní ideu a doslova sám vytvořil následně celý film; nebyl hercem, jak jej známe, byl tvůrcem celého němého filmu.
V letech 1914 až 1918 natáčel pro společnost Keystone, současně v roce 1916 až 1917 pro společnost Mutual. V letech 1918 – 1923 byl smluvně vázán na společnost First National a v roce 1923 zakládá se skupinou přátel společnost herců United Artist, pro kterou natáčí do roku 1957 již celovečerní filmy. Stává se nakonec majitelem 50 procent účastin této společnosti.
Multimilionář, podnikatel ve filmovém průmyslu Charles Chaplin, byl v celém světě znám svým antifašistickým postojem. A to v době, kdy mohli příznivci nacistické strany ještě volně vyjadřovat svou podporu fašismu dokonce i v Anglii a ve Spojených státech. Jeho uměleckým projevem a odsouzením, totálním zesměšněním fašismu se stal v roce 1940 dokončený film The Great Dictator, Diktátor.
Clik here to view.
Diktátor (1940)
Chaplin pocházel z velice chudé sociálně rozvracené anglické rodiny, některá léta svého dětství strávil se svým bratrem v dětském domově. Vyrostl a hladověl v anglické bídě ještě snad raného kapitalismu 19. století, jelikož byl narozen 16. dubna 1889. Než odešel do Spojených států, žil v chudých ulicích Londýna. Snad pro své dětství prožité v naprosté chudobě si uchoval po celý život své nejasně definované levicové smýšlení. Jeho politicky nevyprofilovaný humanismus, kterého se veřejně držel za všech okolností, ten vedl až k tomu, že se stal ve Spojených státech nežádoucí osobou. Proto se nakonec definitivně vrací do Evropy a zůstává žít s celou svou rodinou ve Švýcarsku.
Z nesmírné spousty zajímavostí ze života Charlese Chaplina se tady chci zmínit o jeho setkání se šachovou hrou. Vzpomínku na šachy a na setkání se zázračným šachovým talentem Samuelem Reshevským publikoval Chaplin osobně ve své knize vzpomínek z roku 1964. (Hardback Simon and Schuster. Dva roky poté jako paperback u Pocket Books, New York 1966.) Jeho kniha vzpomínek byla přeložena do slovenštiny a vyšla pak následně v roce 1989 v nakladatelství Tatran pod názvem Můj život. Na tomto místě cituji celou obsáhlou vzpomínku Charlese Chaplina v mém překladu do češtiny:
—
Clik here to view.
Kid (1921)
„V průběhu střihání filmu Kid (film KID měl celkem 6 dílů a byl dokončen pro společnost First National roku 1920) navštívil náš ateliér sedmiletý Samuel Reshevský, chlapecký světový přeborník v šachu. Měl hrát v Atletickém klubu exhibiční simultánku proti dvaceti hráčům, mezi nimiž byl i Dr. Griffiths, přeborník Kalifornie. Měl úzkou, bledou a napjatou tvářičku s velkýma očima, které bojovně hleděly na lidi, se kterými se setkával. Upozornili mě, že je náladový a zřídka si s někým podává ruku.
Když nás jeho manažer seznámil a prohodil pár slov, chlapec zůstal stát a mlčky se na mne díval. Pokračoval jsem ve střihání a prohlížel jsem si pásy filmu. Za chvilku jsem se k němu obrátil.
„Máš rád broskve?“
„Ano,“ odpověděl.
„Na zahradě jich máme plný strom, můžeš tam vylézt a pár si obrat – a jednu utrhni také pro mne.“
Tvář se mu rozzářila. „To je fajn. Kde je ten strom?“
„Carl ti ukáže,“ odkázal jsem ho na svého propagačního referenta.
Za čtvrt hodiny se vrátil v povznesené náladě s několika broskvemi. To byl začátek našeho přátelství.
„Umíte hrát šachy?“ zeptal se mne.
Musel jsem se přiznat, že neumím.
„Naučím Vás to. Přijďte se na mne podívat dnes večer, hraji simultánku na dvaceti šachovnicích,“ chválil se.
Slíbil jsem, že přijdu a pak spolu půjdeme na večeři.
„Dobře, ukončím to rychle.“
Nebylo třeba šachu rozumět, aby člověk mohl ten dramatický večer ocenit: dvacet mužů ve středním věku přemýšlelo nad svými šachovnicemi, zahnáni do úzkých sedmiletým chlapcem, který ostatně ani na svůj věk nevypadal. Už jenom pohled na něho, jak se prochází uvnitř velkého U, do jehož tvaru byly postaveny stoly a jak chodí od jedné šachovnice ke druhé, to bylo drama samo osobě.
Na této scéně bylo něco surrealistického, když více než tři sta diváků sedělo po obou stranách sálu v řadě nad sebou a mlčky se dívalo, jak si dítě namáhá mozek proti vážným starým mužům. Někteří z nich se tvářili blahosklonně a sledovali hru s neměnným úsměvem Mony Lisy.
Clik here to view.
Simultánka Reshevského - 1920.
Chlapec byl úžasný, ale dělal mi starosti, když jsem pozoroval tu soustředěnou tvářičku, jak červená a zase bledne – cítil jsem, že na to doplácí zdravím.
„Tady!“ – ozval se vždy nějaký hráč a dítě k němu přistoupilo, pár sekund studovalo šachovnici a pak udělalo prudký tah anebo zvolalo „Šach – mat!“ A v obecenstvu to zašumělo smíchem. Viděl jsem, jak matoval osm hráčů rychle za sebou, což vyvolalo smích a potlesk.
A nyní studoval pozici na šachovnici Dr. Griffithse. Obecenstvo se mlčky dívalo. Najednou udělal tah, obrátil se a uviděl mne. Tvář se mu rozzářila a zakýval mi, čímž mi naznačoval, že to již nebude dlouho trvat.
Když zmatoval několik dalších hráčů, vrátil se k Dr. Griffithsovi, který byl ještě stále hluboce zamyšlen.
„Ještě jste netahal?“ zeptal se chlapec netrpělivě.
Doktor zavrtěl hlavou.
„Tak si pospěšte.“
Griffiths se usmál.
Chlapec se na něj divoce podíval. „Nemůžete mne porazit. Když potáhnete sem, já potáhnu tam. A pokud pojedete tak, já pojedu takto.“
Vypočetl rychle za sebou sedm anebo osm půltahů dopředu.
„Budeme tu celou noc, tak se raději dohodneme na remis.“
Doktor souhlasil.“
—
Tímto končí zachovaná a publikovaná vzpomínka Charlese Chaplina na velmistra Samuela Reshevského. Ve starší šachové literatuře můžeme najít jednu fotografii, na níž je Chaplin za šachovnicí se svým kolegou spoluhercem a malým Reshevským. Pravděpodobně se jednalo o vzpomínkovou fotografii, jelikož z vyprávění Chaplina jednoznačně vyplývá, že v této době ještě šachy hrát neuměl. Snad se pak pravidla hry naučil, jelikož se také občas uvádí, že následně někdy při natáčení během volných chvil se svými kolegy šachy hrával. Jak to ale bylo přesně, to sám Chaplin nenapsal.
Clik here to view.
Reshevský, Chaplin a kolega (192?)
Nedivme se, jelikož kniha Chaplinových vzpomínek byla napsána až po desetiletích od popisované události. Je vůbec podivuhodné, že si Chaplin na Reshevského vzpomněl. Znal totiž osobně skoro všechny slavné lidi své doby, vědce, prezidenty, velvyslance, vynálezce, spisovatele, hudebníky – skladatele i zpěváky, desítky politiků, poslanců, dramatiků a všech možných i nemožných dalších slavných lidí, jako například špičkové tenisty či novináře, bankéře či anglické lordy atd. atd.
Když cestoval vlakem ze západního pobřeží Spojených států na pobřeží východní, když cestoval po Anglii anebo po Francii, když připlul lodí například do Japonska či jiných asijských přístavů, vždy a všude jej čekaly tisíce lidí. Byly to tisíce a tisíce fanoušků. Přátelili se s ním například manželé Einsteinovi, spisovatel Thomas a Heinrich Mann, dramatik Bertold Brecht a další a další. Ostatně poslední manželkou Chaplina byla Oona, dcera dramatika Eugena O´ Neilla – a toto jeho manželství bylo současně manželstvím nejšťastnějším.
Jako perličku uveďme, že královské rodiny psaly Chaplinovi žádosti, aby jim povolil promítání svého filmu na soukromých královských filmových produkcích a dokonce nejvyšší představitel Číny – samotný Čou En-laj (prime ministr ČLR 1949-1976) – poslal Chaplinovi žádost o povolení soukromého promítnutí jeho filmu. Ani on si nedovolil promítnout ve své rezidenci Chaplinův film bez jeho osobního souhlasu.
Tím spíše vyniká jako naprostá rarita uvedená Chaplinova vzpomínka na Samuela Reshevského a na jednu jeho šachovou simultánku ve slunné Kalifornii. A že Chaplin si již zřejmě nepamatoval, a proto ani neuvedl ani přibližné datum této produkce, tomu se pak nemůžeme divit.
—
Dočteme se, že Reshevský se narodil 26. listopadu 1911 a jelikož Chaplin píše, že chlapec byl tehdy sedmiletý, mohli bychom toto popsané setkání datovat do roku 1918 až 1919. Tomu by odpovídala skutečnost, že citovaný film, který právě Chaplin stříhal, byl dokončen roku 1920 a byl celkově šestidílný, přičemž Chaplin neuváděl, že by stříhal nějaký konkrétní díl anebo že by film měl tehdy již konečnou podobu. Problém je však v tom, že se uvádí, že Reshevský přicestoval do Spojených států z Polska se svými rodiči teprve počátkem roku 1920. Fotografii Reshevského při simultánní produkci z roku 1920, ve věku osmi let chlapce, najdeme bez problému na internetu. Rozpor v údajích by byl jednoduše vysvětlen, pokud akceptujeme, že se Chaplin ve svých vzpomínkách zmýlil o jeden rok ve věku chlapce. A aby to bylo ještě více popleteno, dočteme se v jeho anglickém životopise na internetu, že Samuel až „v roce 1921 byl dosti dospělý a v šachu vyspělý, aby mohl v tehdejší (jeho osobou) vzrušené americké šachové společnosti dávat simultánní produkce v San Francisku“.
V této souvislosti se objevila na internetu fotografie Chaplina s malým Reshevským, při které se udává, že pochází z New Yorku z roku 1923 a oba dva na této fotografii hrají šachovou partii.
Podle knihy Chaplinových vzpomínek však došlo k prvnímu zde popsanému setkání zcela jistě v Kalifornii a Chaplin jasně napsal, že on sám šachu vůbec nerozuměl. V souvislosti s fotografií údajně z roku 1923 najdeme na internetu také celou šachovou partii, kterou údajně odehráli Reshevský s Chaplinem roku 1923. Pokud je to pravda, pak by se Chaplin musel po prvním setkání s Reshevským šachu skutečně věnovat a naučit se trochu hrát. Nevím, jak jsou tyto verze dalece pravdivé či nepravdivé a zda skutečně byla uváděná partie z roku 1923 odehrána, jelikož o tomto již kupodivu Chaplin nehovoří. Kdyby tomu však tak bylo, neměl by důvod, aby se ve své knize vzpomínek o dalším setkání s Reshevským v roce 1923 či jindy již nezmiňoval. Ledaže by zapomněl.
Skutečné další případné detaily vztahu obou legend, legendy filmového a legendy šachového světa, jsou mi naprosto neznámy. Vím pouze, že do zábavné šachové literatury se v souvislosti s Chaplinem dostaly také některé šachové vtípky. O jednom z nich jsem již tady také psal.
Clik here to view.
Reshevský a Chaplin
Clik here to view.